Ekorada na duben: Nepodceňujte sucho.

15.04.2014

Podle průzkumu z celkového vzorku 196 evropských měst 81 % zakusilo horké vlny, 71 % předpokládá omezenou dostupnost vody v budoucnu, 24 % rozvíjí místní adaptační strategii. Státy EU mají nebo připravují svou strategii, jak se přizpůsobit. V ČR nás čekají adaptace lesního a vodního hospodářství, zemědělství, výstavby, v oblasti zdraví a hygieny, dopravy a cestovního ruchu a v neposlední řadě též průmyslu a energetiky. Jaké jsou předpokládané problémy?

Více deště a méně sněhu v zimě přesouvá riziko povodní z jara do zimy a způsobí možný nedostatek podpovrchových vod po zbytek roku.

Nižší sněhová pokrývka v zimě znamená úlevu pro pro údržbu silnic, avšak nevýhodu pro zemědělství, ale i třeba pro milovníky zimních sportů. Zima jako 2013-2014 by mohla být v budoucnu běžná.

Nižší srážky v létě předznamenávají problémy v zemědělství, lesnictví, energetice, riziko požárů aj.

Vyšší teploty a více slunečního svitu v létě mívá za následek přehřívání měst a ohrožení pro tamní obyvatele, pozitivní je např. pro solární energetiku.

Horší dostupnost vody pro technologie (např. mytí, chlazení) znamená jistý problém např. pro energetiku. Předpokládá se asi trojnásobné prodloužení období zvýšeného výskytu řas a sinic v nádržích, což zhoršuje možnosti použití vody.

Množství vody, které přes čistírny odpadních vod města vypouštějí do vodních toků je již dnes místy větší než přirozený přítok. To se projeví v kvalitě povrchových vod a druhovém složení organismů.

Zpevněné plochy neumožňují srážkovou vodu vsakovat, voda odtéká a to vede k vysušování měst.

Sušší povrch znamená, že se méně tepla spotřebuje při odparu vody a o to více se zvýší teplota měst. Povrchová teplota městského chodníku může být ve srovnání s travnatým povrchem při stejném dopadajícím záření o více než 20°C vyšší!

Některé problémy spojené s klimatickou změnou můžeme předjímat a připravit se na ně. Je to efektivnější a levnější, než likvidovat následky.

Rady pro eko-logický přístup k nedostatku vody v krajině:

Snažte se vodu na pozemku udržet, ne ji odvést. Budujte nádrže, podporujte drobné mokřady.
Využívejte užitkovou místo pitné vody pro závlahu, mytí apod.
Veřejná prostranství, zahrady aj. poskytují lidem jako službu zdarma regulaci odtoku vody a teploty v obci, snižování hlučnosti, pročištění ovzduší, produkci potravin (zahrady), tlumení povětrnostních extrémů, rekreaci, poznávání a kontakt s přírodou. Stavby a zpevněné plochy nic z toho neposkytují.
Zabraňte odtoku vody, snažte se zvýšit vsakování (= zvýšit podíl nezpevněných ploch).
Zabraňte výparu vody z půdy, např. pomocí stínění před přímým slunečním zářením (stromy aj.).
Světlé povrchy budov či komunikací a vhodná orientace k proudění vzduchu snižují jejich přehřívání.
Místní samosprávy by nyní měly hlavně informovat o problematice občany, připravit se na budoucí opatření (např. rezervy v rozpočtu, podpora retence vody, omezit odtok, zabránit plýtvání vodou aj.).
Školy, obecní úřady i podniky by měly jednat příkladně v hospodaření s vodou a při péči o svěřené pozemky. Dávají tím veřejnosti najevo, že si váží životního prostředí a ovlivňují tak i chování jiných.
Doporučené zdroje: www.veronica.cz/dokumenty/kodanska_diagnoza.pdf, www.adaptacemest.cz,